Tramín červený

Zkratka: TČ
Synonyma: Tramín, Tramín kořenný, Gewürztraminer, Roter Traminer, Traminer, Savagnin rosé, Gentil rosé, Piros tramini, Traminac crveni, Traminac mirisavi, Uva aminea
Tradiční evropské oblasti: Francie, Německo (Bádensko, Falc), Rakousko (Štýrsko), Slovinsko, Itálie (Tyroly), Maďarsko, Rumunsko, Slovensko

Keř: středního až bujného růstu, hustě olistěné letorosty
Listy: tmavě zelené, okrouhlé, málo dělené, mírně třílaločné, krabatý povrch
Hrozny: malé, husté, krátce kónické, ve tvaru rovnostranného trojúhelníku
Bobule: malé, mírně oválné, červené až šedočervené, s masitou dužninou a velmi tlustou slupkou s obsahem mnoha kořenitých, aromatických látek

Stáří a původ: jedna z nejstarších odrůd, původ nejasný
Tramín stojí geneticky velmi blízko k volně rostoucí révě lesní, z níž mohl vzniknout nahodilým křížením s některou dávnou kulturní odrůdou pěstovanou Římany. To potvrzují poslední rakouské výzkumy, podle kterých vznikl volným křížením s révou lesní a pak se podílel na vzniku dalších klasických evropských odrůd révy vinné. Římané Tramín nazývali Vitis aminea.
Jedním z předpokládaných míst původu jsou jižní Tyroly, kde se nachází obec jménem Tramin. Může pocházet i z Maďarska nebo Rakouska či jihovýchodní Evropy. Někteří ampelografové ze 17. století hovoří o tom, že jeho předkem je „uva Aminea“ z Thesálie v severním Řecku.
V jihotyrolském městečku Tramin je dokumentován již v 15. století a některé publikace dokonce uvádějí první zmínku již z přelomu 9. a 10. století. V německé oblasti Falc je jeho výskyt prokázán od 16. století. Dosud se zde nachází vinice osázená Tramínem již před 400 lety.

Období sklizně: od poloviny října
Zrání hroznů je střední až pozdní. Objem sklizní bývá nevyrovnaný. Při vysoké koncentraci cukru v bobulích mohou ale kyseliny až příliš poklesnout. Proto se v některých oblastech přistupuje k dělené sklizni a část hroznů se sklidí v dřívějším termínu, aby se kyseliny zachovaly, a obě vína se následně spojí.

Víno

Většina vín Tramínu bývá s menším či větším zbytkem cukru, který podporuje typické aroma a chuť. Pro víno Tramínu je příznačná bohatost omamující vůně a kořenitost, která je u vyšších stupňů přívlastkových vín podbarvena sladce medovými tóny hrozinek. Jeho základní vůni lze přirovnat k vůni čajové růže, kterou doprovázejí další odstíny vůní, jako skořice, květy pomeranče, citrusové plody, čaj nebo zimolez. Vína z odrůdy Tramín jsou ve vůni snadno rozpoznatelná. Někdy však mohou připomínat také Muškát.
Pochází-li víno z přiměřeně velké sklizně a vyzrálých hroznů, pak chutná zcela jinak než všechna ostatní bílá vína. Jedná se o plné extraktivní víno, s nižším obsahem kyselin. Mívá hustou až vysoce viskózní strukturu.
Vína Tramínu mají dlouhou dochuť a neslouží k běžnému pití. Někdy lze víno Tramínu rozpoznat již podle barvy, neboť se oproti většině ostatních vín vyznačují velmi intenzivní barvou. Tato elegantní vína vyžadují odpovídající rozpoložení mysli a dostatek času k vychutnávání všech zážitků, které mohou přinést.

Barva: zelenožlutá až zlatožlutá, intenzivní
Vůně: kořenitě medová
Chuť: koncentrovaná, kořenitá
Ve vůni a chuti můžeme hledat: čajovou růži, koření, med, hrozinky, exotické aroma, tropické ovoce, fialku, zázvor, skořici, liči

Vhodnost ke skladování: dobrá

Stolování:
Tramín se hodí pro slavnostní příležitosti. Vína hlouběji vychlazená lze podávat jako sklenku aperitivu, ale jsou také vhodná při ukončení stolování.
Často se nabízejí jako doprovod předkrmů, zejména paštiky z husích jater. Suché Tramíny se doporučují k cibulovému koláči nebo k uzeným rybám. Sladké výběry se zbytkem neprokvašeného cukru se hodí k dezertům a k sýrům s modrou plísní nebo k ovčím či kozím sýrům v závěru stolování.
Díky neobvyklému aroma a plnosti chuti po liči patří Tramín k těm málo vínům, která se hodí ke kořeněnému jídlu. Proto lze vína Tramínu podávat i k některým exotickým, silně kořeněným pokrmům asijské kuchyně, případně ke sladkým úpravám masa.