Ryzlink vlašský
Zkratka: RV
Synonyma: Welschriesling, Riesling italico, Olaszrizling, Laški rizling, Rizling italijanski
Tradiční oblasti: Itálie, Maďarsko, Slovensko, Rakousko, Morava
Keř: středního růstu, borka (kůra) má žlutavou barvu
Listy: středně velké, tří- až pětilaločné, s ostrým zoubkováním okrajů, většinou méně dělené, světlejší barvy
Hrozny: střední, válcovité, na dlouhé stopce, někdy s přívěsným hrozínkem
Bobule: malé, kulaté, žlutozelené s černou tečkou na vrcholu, slabá a pevná slupka, dužnina řídce šťavnatá s pronikavou kyselinou
Stáří a původ: stará odrůda, neznámý původ
Původ této odrůdy je zatím neznámý, ale je prokázáno, že k Ryzlinku rýnskému nemá žádný příbuzenský vztah. Ryzlink vlašský je nejvíce rozšířen v jihovýchodní Evropě, severní Itálii, Maďarsku, Slovensku, Rakousku a u nás. V Rakousku je nazýván Welschriesling, Olaszrizling v Maďarsku, Laški rizling a Rizling italijanski na Balkáně, Riesling italico v Itálii.
Období sklizně: od přelomu října a listopadu
Zrání hroznů je velmi pozdní.
Víno
Vína Ryzlinku vlašského se vyznačují vyšším obsahem kyselin, které mohou být až ocelové. Při lepší vyzrálosti hroznů a nižší sklizni jsou svěže pikantní a ve vyšších stupních přívlastkových vín působí příjemným zralým dojmem, tvoříce harmonii se zbytkovým cukrem. Tradičně dává výborná vína ledová.
Ryzlink vlašský dával vždy vítanou surovinu pro šumivá vína a je stále důležitou složkou všemožných vín známkových, v nichž tvoří páteř směsi, která by se bez jeho přítomnosti mohla zbortit do měkce se rozplývající unylosti.
Barva: světle žlutozelená
Vůně: široká škála vůní
Chuť: plná, harmonická
Ve vůni a chuti můžeme hledat: červený rybíz, angrešt, kytice lučního kvítí, hrozinky, sladký citron, medové tóny
Vhodnost ke skladování: dobrá
Stolování:
Vína Ryzlinku vlašského zachycují celou kvalitativní škálu bílých vín. Lehká, prostá, tvrdá vína stolní, která přinášejí osvěžení při namáhavé manuální práci, se hodí ke svačinám s uzeninou.
Suchá vína Ryzlinku vlašského se dobře uplatní jako aperitiv ke studeným předkrmům a k celé paletě jídel jednoduché, všední kuchyně. Hodí se k zeleninovým jídlům i zeleninovým polévkám a bílým sýrům, k lehké úpravě ryb či jemným paštikám. Jako vinný střik dobře uhasí žízeň.
Co říká encyklopedie?
Text viz.: Nová encyklopedie českého a moravského vína
Autoři: Zuzana Foffová, Vilém Kraus, Dáša Krausová a Bohumil Vurm
Ryzlink vlašskýodrůda moštová pro bílá vína třída I B
Synonyma a cizí názvy: „Risling italjanskij“, „Klein-riesler“, „Wälschriesling“, „Petit Riesling“, „Talianska graševina“, „Olasz rizling“, aj.
Původ a rozšíření: Odrůda vznikla pravděpodobně ve Francii a odtud se rozšířila do Heidelbergu. V 19. století pronikla z Porýní do Dolního Rakouska a Maďarska. Název „vlašský“ vznikl údajně v Německu pro rozlišení od „Ryzlinku rýnského“, a proto nemá s místem původu souvislost. Pěstuje se v Maďarsku, Jugoslávii, Rumunsku, aj. V České republice je rozšířena hlavně na jižní Moravě (na Znojemsku, Mikulovsku, Hustopečsku). Má dlouhé vegetační období, a proto se nepěstuje v Čechách a v severnějších oblastech Moravy. V Listině povolených odrůd je zapsána od roku 1941. V současné době ji reprezentuje pět v roce 1985 povolených klonů: PE-7/76, PE-5/44, PE-5/34, PE-6/65 a PE-7/71.
Morfologický popis
Včelka: Je zelená, středně hustě ochlupená.
Vrchol letorostu: Je otevřený, žlutozelený, ochlupený. Stonek je zelený.
List: Je středně velký, středně hluboce trojlaločný až pětilaločný, na okraji s ostrými zoubky. Na rubu slabě ochlupený. Řapíkový výkrojek je otevřený, lyrovitý. Řapík je středně dlouhý až dlouhý.
Květ: Je obojetný (oboupohlavní), samosprašný, pětičetný.
Hrozen: Je středně velký, průměrně dlouhý 130 mm (průměrná hmotnost 109 g), válcovitý, hustý, na tenké dlouhé stopce, často s přívěskem malého hroznu.
Bobule: Je malá, průměrné délky 12 mm (průměrná hmotnost 1,26 g), kulatá anebo kulovitá, na vrcholku s tečkou, světle zelená až žlutozelená. Slupka je tenká, ale pevná. Dužnina je velmi řídká plné chuti.
Semeno: Je hruškovité, středně velké, světle hnědé. Zobáček je širší, na konci zahrocený.
Jednoleté dřevo - réví: Je tenké, světle žluto-hnědé, po délce čárkované.
Zimní pupeny: Jsou malé až střední.
Biologické a hospodářské vlastnosti
Začátek rašení: Je pozdější, po polovině dubna.
Růst: Je v mládí bujný, později střední.
Odolnost proti zimním a jarním mrazům: Je dobrá. Snáší mrazy do 25 °C . Na jaře pozdě raší, a tak ji jarní mrazíky nepoškozují.
Odolnost proti chorobám: Je citlivá na oidium v pozdějších fázích vegetace (později zaměká). Trpí vadnutím třapiny. Proti peronospoře je relaltvně odolná. Vlhký podzim podpruje rozvoj Botrytis cinerea. Časté jsou roncet, vrásčitost dřeva (grapevine rugose wood) a svinutka. Na lehčích půdách se objevují na listech příznaky nedostatku hořčíku (světle žluté skvrny, které lemují hlavní žilky). Snáší vápenité půdy.
Odolnost proti škůdcům: Je nenapadána.
Kvetení a opylení: Kvete v polovině června. Květy málo opadávají.
Zrání: Začíná v poslední dekádě srpna. Sklízí se v polovině října.
Výnos a kvalita hroznů: Plodnost je pravidelná. Výnosy se pohybují mezi 9–12 t/ha. Obsah cukru je 15–19° NM, obsah kyselin v moštu 10–15‰.
Vína: Jsou poměrně stabilní, kvalitou závislá na poloze a množství sklizně. Víno mívá výrazné kyseliny. Jinak je buketní, neutrální chuti.
Pěstitelské požadavky
Poloha a půda: Požadavky na výslunnou, teplou polohu jsou vysoké. Na půdní podmínky je sice nenáročná, ale nejlepší kvality dosahuje na půdách propustných, hlinitých. Vhodné jsou však i sterilní písky a štěrkopísky. Má širokou ekologickou plasticitu.
Podnož: nejvhodnější je Vitis berlandieri x Vitis riparia Kober 5 BB, a tove všech půdách, které obsahují do 15 % vápníku. V půdách s vyšším obsahem vápníku se osvědčily SO 4 nebo Kober 125 AA. Na písčitých půdách je vhodná i LE-K/1.
Řez a vedení: Používá se střední i vysoké vedení s řezem na tažně, zatížení keřů 8–10 plodných oček na 1 m2.
Celkové zhodnocení odrůdy a její využitelnost ve velkovýrobě a u drobných pěstitelů
Významná odrůda pro teplejší vinařské oblasti ve všech druzích výsadeb. Víno s vyšším obsahem kyselin je vhodné na scelování a pro výrobu šumivých vín. V teplých jižních rajónech na Balkáně vyrábějí z moštu i přírodní polosladká anebo sladká vína. Je zastoupena i v tokajské oblasti.