Irsai Oliver
Zkratka: IO
Synonyma: Iršaj, Irsay Olivér
Tradiční oblasti: Maďarsko, Slovensko, Rakousko, Slovinsko
Keř: řídce olistěný, letorosty zaujímají rozkleslou polohu, delší fazochy
Listy: menší, pětilaločné s hlubokými zářezy, řapíkový výřez otevřený
Hrozny: střední až velké, rozvětvené, kónické
Bobule: žluté, s pevnou, silnou slupkou a s příjemnou muškátovou chutí
Stáří a původ: mladá odrůda, Maďarsko
Raně zrající moštová i stolní odrůda s muškátovou vůní bobulí i vína. Vyšlechtil ji ve třicátých letech 20. století Kocis Pál v Maďarsku v Kecskemétu křížením odrůd Bratislavské bílé a Čabaňská perla.
Období sklizně: přelom srpna a září
Víno
Velmi často se víno Irsai Oliveru využívá do směsí s víny kyselejšími, nejvhodnější je směs s Ryzlinkem vlašským. Často nalézá uplatnění při výrobě burčáků. Jako čisté odrůdové víno stárne rychle, a proto není vhodné k archivování.
Barva: světle žlutá
Vůně: muškátově kořenitá
Chuť: nízký obsah kyselin, muškátová chuť, méně plná, krátká, někdy s hořčinkou
Ve vůni a chuti můžeme hledat: muškát
Vhodnost ke skladování: malá
Stolování: Víno lze podávat jako aperitiv a k dezertům.
Co říká encyklopedie?
Text viz.: Nová encyklopedie českého a moravského vína
Autoři: Zuzana Foffová, Vilém Kraus, Dáša Krausová a Bohumil Vurm
Irsai Oliverodrůda moštová pro bílá vína třída I B
Synonyma a cizí názvy: „Irsay Olivér“, „Muskat Oliver“, „Zolotistyj rannij“.
Původ a rozšíření: Vyšlechtil ji v roce 1930 křížením odrůd „Bratislavské biele“ x „Čabaňská perla“ v Maďarsku Pál Kocsis. Je rozšířena hlavně v Maďarsku, v menším rozsahu na Ukrajině a v Transylvánii, na Slovensku v malokarpatské a podunajské oblasti a v poslední době také v České republice na jižní Moravě. V Listině povolených odrůd je zapsána od roku 1975.
Morfologický popis
Včelka: Je zelená, s načervenalým okrajem. Chloupky jsou výrazně bělavé.
Vrchol letorostu: Je hladký, zelený. Stonek je z jedné strany vínově červený.
List: Je středně velký, hladký, výrazně středně hluboce pětilaločný, zřídka trojlaločný, rub je hladký. Řapíkový výkrojek je otevřený, lyrovitý. Řapík je středně dlouhý až dlouhý, světle zelený, s nádechem do růžova. Horní výkrojky jsou hluboké, nejčastěji otevřené, lyrovité, okrouhlé, jindy uzavřené.
Květ: Je obojetný (oboupohlavní), samosprašný, pětičetný.
Hrozen: Je středně velký až velký, 120–140 mm dlouhý (průměrná hmotnost 120–125 g), kuželovitý, rozvětvený. Stopka má normální stavbu a délku.
Bobule: Je středně velká, průměrné délky 13 mm (průměrná hmotnost 1,6 g), kulatá, zlatožlutá. Slupka je pevná, s voskovým ojíněnín. Dužnina je středně pevná, příjemné, sladce muškátové chuti.
Semeno: Je hruškovitě protáhlé, středně velké. Zobáček je zaokrouhlený.
Jednoleté dřevo - réví: Je žlutohnědé až hnědé, s dlouhými internodii.
Zimní pupeny: Jsou středně velké, špičaté, hnědě kaštanové.
Biologické a hospodářské vlastnosti
Začátek rašení: Je středně raný (ve 2. - 3. dekádě dubna).
Růst: Je středně bujný až bujný, rozkladitý.
Odolnost proti zimním a jarním mrazům: Je spíše méně odolná proti zimním mrazům a citlivá na jarní mrazíky.
Odolnost proti chorobám: Je napadána peronosporou, dobře odolává oidiu a Botrytis cinerea.
Odolnost proti škůdcům: Hrozny bývají napadány vosami a ptáky, což může značně snížit výnos.
Kvetení a opylení: Kvete v 1. dekádě června. Květy málo opadávají.
Zrání: Začíná koncem července. Dozrává raně, v první polovině srpna.
Výnosy a kvalita hroznů: Pravidelné výnosy dává jen v jižních oblastech Slovenska. Jsou střední, 5–9 t/ha. Obsah cukru je 17–20 °NM, obsah kyselin v moštu 6–7 ‰. I když nepatří k vysoce úrodným odrůdám, plodí více než „Čabaňská perla“, brzy a pravidelně.
Vína: Jsou jemná, aromatická, muškátová, s nízkým obsahem kyselin. Při delším ležení však často hořknou. Hodí se ke scelování. V posledním období se s velkým úspěchem využívá k výrobě šumivých vín.
Pěstitelské požadavky
Poloha a půda: Má zvýšené nároky na teplo. Vyžaduje záhřevné půdy. Dobře se daří i v lehčích půdách. Nesnáší suchá stanoviště. Nejpěknější hrozny tvoří na jižních svazích v hlubších propustných půdách.
Podnože: Vyhovují Vitis berladieri x Vitis riparia Kober 5 BB, Teleki 5 C a Craciunel 2. Na málo vápenitých půdách doporučují Rumuni Vitis riparia Portalis.
Řez a vedení: Dobře snáší dlouhý řez, se zatížením 8–10 oček na 1 m2. Při velkém přetížení opadávají květy. Vhodný je srdcový řez na vysokém vedení. Na zahrádkách vyhovují velké tvary - pergoly.
Celkové zhodnocení odrůdy a její využitelnost ve velkovýrobě a u drobných pěstitelů
Ve velkovýrobě se zařazuje do teplých rajónů Slovenska, kde pravidelně rodí. Velmi vhodná je do domácích zahrádek na vyšší tvary (pergoly) s využitím jako stolní odrůda a na výrobu jemných muškátových vín. I když raně neraší, dozrává velmi raně - za týden po „Čabaňské perle“.