Bouvierův hrozen

Zkratka: BH
Synonyma: Bouvier, Bouvierovo, Radgonska ranina
Tradiční oblasti: Slovinsko, Chorvatsko, Rakousko, Slovensko, Česká republika (Znojemsko)

Keř: středně bujného až bujného růstu
Listy: středně velké, tří- až pětilaločné, s hlubšími výřezy a ostrým zoubkováním, řapíkový výkroj lyrovitého tvaru
Hrozny: menší až střední, řidší, někdy i křídlaté
Bobule: středně velké, kulaté, s tlustší slupkou, žluté barvy

Stáří a původ: mladší odrůda, Slovinsko
Odrůdu objevil v roce 1900 Clotar Bouvier ve své vinici v Gorna Radgona ve Slovinsku.

Období sklizně: od poloviny srpna
Odrůda je raná, ale vhodná i jako stolní hrozen. Plodnost je nepravidelná.

Víno

Je dostatečně plné, což u raných odrůd nebývá. Nesmí však ztratit kyseliny, neboť by se stalo fádním. V rakouském Burgenlandu se Bouvier používá hlavně pro přívlastková vína vyšších tříd.

Barva: žlutá až zlatožlutá, podle vyzrálosti
Vůně: muškátová, grapefruitově muškátová
Chuť: středně plná až plná, svěží nebo zrale široká

Vhodnost ke skladování: Odrůda je vhodná pro burčáky a mladá svěží vína. Jen výjimečně u vyšších přívlastkových kategorií se hodí ke skladování po dobu 1–2 let.

Stolování:
Svěží, mladé víno je vhodné k předkrmům s výraznou chutí. Plné, přívlastkové a muškátové víno podáváme k dezertům.