Rulandské modré

Zkratka: RM
Synonyma: Roučí modré, Pinot noir, Spätburgunder Blauer Burgunder, Blauer Klevner, Crni burgundac, Kisburgundi, Pinot nero
Tradiční oblasti: Francie, Itálie, Německo, Čechy, Morava

Keř: se středně hustým olistěním
Listy: středně velké, tmavě zelené, mírně tří- nebo pětilaločné, krabaté
Hrozny: malé, válcovité a husté
Bobule: malé, kulaté, modré, s tenkou slupkou a řídkou dužninou s kořenitou chutí

Stáří a původ: stará odrůda, Francie
Podobně jako Chardonnay je i tato burgundská odrůda velmi rozšířena po celém světě. Nese téměř všude původní francouzský název Pinot noir. Název Pinot je odvozen od slova pin = borovice, protože jeho malé, bobulemi nahloučené hrozínky připomínaly šišky jehličnanů. V genotypu odrůdy jsou zakódováni rodiče samovolně v přírodě vzniklé odrůdy z křížení mezi Mlynářkou (Pinot meunier) a Tramínem.
Pinot dal císař Karel IV. dovézt do Čech z Francie. Traduje se, že první sazenice věnoval nákladníkům (majitelům) hor viničních v Mělníku za pomoc při potírání lapků na řece Labi. Jeden z mělnických měšťanů povolal vinaře i s rodinami z Burgundska, aby zavedli pěstování Pinotu na Mělníku tak, jak se pěstoval v Burgundsku. Na jedné z mělnických vinic byl do kamene opěrné terasy vytesán nápis Chambertin 1348, tedy letopočet a místo, odkud byla réva do Čech dovezena.

Období sklizně: od konce září
Plodnost je pravidelná a dobrá.

Víno

Vína odrůdy Rulandské modré mívají různý charakter, podle světových oblastí, kde se tato odrůda pěstuje, ale i podle toho, jak s nimi vinař zachází. Ohromují svou plností, která se zráním zvyšuje. Vína se velmi dobře hodí pro dlouhodobé skladování.

Z odrůdy Pinot noir se ale nedělají jen vína červená. V některých oblastech jsou oblíbená vína růžová buď jen z Rulandského modrého, nebo ve směsi s Rulandským šedým (Badisch Rotgold). Slupka bobulí Rulandského modrého obsahuje málo červeného barviva, a proto se lisováním celých hroznů snadno získají bezbarvá vína zvaná klarety, která jsou součástí základu směsi pro výrobu francouzských klasických šumivých vín Champagne.
Základ obsahuje obvykle vína ze dvou až tří ročníků odrůd Chardonnay, Pinot noir a Pinot meunier (Mlynářka). Chardonnay dodává směsi jemnost a delikátnost. Pinot noir vytváří mohutnost a bohatost dojmu a víno odrůdy Pinot meunier podporuje rychlejší stárnutí směsi a dráždí chuťové pohárky ušlechtilou kyselinou. Pinot noir navíc obohacuje konečný dojem. Ve vůni se objevuje příznačná jemná „mýdlovinka“ a lákavá svěžest.

Barva: bledě rubínová až cihlově červená, s nazlátlým okrajem
Vůně: ovocné tóny
Chuť: plná, nízký obsah kyselin, velmi jemné třísloviny, hebkost při klouzání po jazyku
Ve vůni a chuti můžeme hledat: ostružiny, maliny, jahody, černé třešně, brusinky; ve vyzrálých kůži, kouř hořícího dřeva, tlející listí, sušené švestky, povidla, hořké madle, hořkou čokoládu

Vhodnost ke skladování: dobrá

Stolování:
Červená vína Pinot noir se podávají v širokých „břichatých“ pohárech a platí pro ně pravidlo: čím starší víno, tím objemnější pohár, který se plní jen do pětiny až čtvrtiny celkového objemu, aby se široká hladina vína mohla dobře provzdušit.

Taková vína lze podávat bez pokrmů, k tichému obdivu jejich vůní a skladby a k meditování s přáteli. Při stolování se předkládají k pečeným masům, jemným úpravám zvěřiny i jiných tmavých mas, pernaté zvěři, nadívané drůbeži a doporučují se rovněž k pokrmům z hub a k mnoha druhům sýrů. Jsou skvělá také k delšímu posezení s malým zákuskem.